Severní vítr

Hudba: Jaroslav Uhlíř

Text: Zděnek Svěrák

Jdu s ^Cděravou patou, mám ^Amihorečku zlatou, jsem ^Fchudý, jsem sláb, ^Cnemocen.
Hlava mě pálí a v ^Amimodravé dáli se ^Fleskne a ^Gtřpytí můj ^Csen.

Kraj pod ^Csněhem mlčí, tam ^Amistopy jsou vlčí. Tam ^Fzbytečně budeš mi ^Cpsát.
Sám v dřevěné boudě, sen o ^Amizlaté hroudě já ^Fnechám si ^Gtisíckrát ^Czdát.

^CSeverní ^C7vítr je ^Fkrutý, ^Cpočítej lásko má s ^G7tím.
K ^Cnohám ti ^C7dám zlaté ^Fpruty, nebo ^Cse vůbec ^G7nevrá^Ctím.

Tak ^Czarůstám vousem a ^Amivlci už jdou sem, už ^Fslyším je výt blíž a ^Cblíž.
Už mají mou stopu, už ^Amivětří, že kopu svůj ^Fhrob a že ^Gstloukám si ^Ckříž.

Zde ^Cleží ten blázen, chtěl ^Amidům a chtěl bazén a ^Fopustil tvou krásnou ^Ctvář.
Má plechový hrnek a ^Amipár zlatých zrnek a ^Fnad hrobem ^Gpolární ^Czář.

^CSeverní ^C7vítr je ^Fkrutý, ^Cpočítej lásko má s ^G7tím.
K ^Cnohám ti ^C7dám zlaté ^Fpruty, nebo ^Cse vůbec ^G7nevrá^Ctím. 

Skládanka

Hudba a text: Jan & František Nedvěd

Tak od dneška ^Avím, jak zavíráš ^Hmioči, když pusu ti ^Adávám,
jak otáčíš hlavu, všechno už ^Hmivíš, to, co bych ^Achtěl,
snad se mi ^Ezdáš, nebo nechápu nic, šťastnej jak ^F#miblázen, co chtěl bych ^Dvíc,
ty moje ^Amládě, skládanko ^Hmihezká z kouzelnejch ^Echvil.

Do závěsů ^Anutí se ^Hmiden a my máme ^Apůlnoc,
cítím tvůj dech a trochu se ^Hmibráním hladit tě ^Avíc,
poprvé ^Eblízko, blízko tě mám a tvoje^F#mitvář je plná stop ^Dmých,
začnu se ^Abát, jestli to moje rád ^Hmiti neublí^Eží.

A už se mi ^Astýská, pitomej ^Hmičas, už musíš ^Ajít,
uklidím okurky, polštáře, ^Hminaposled pusu ti ^Adám,
ruce si ^Echvíli nebudu mýt, pel z tvojí ^F#mikůže nechci si ^Dvzít,
tak zase ^Azítra, ty moje ^Hmimládě milova ^Ený.

Tak od dneška ^Avím, jak zavíráš ^Hmioči, když pusu ti ^Adávám,
jak otáčíš hlavu, všechno už ^Hmivíš, to, co bych ch^Atěl,
snad se mi ^Ezdáš, nebo nechápu nic, šťastnej jak ^F#miblázen, co chtěl bych ^Dvíc,
ty moje ^Amládě, skládanko ^Hmihezká z kouzelnejch ch^Evil.

Milova^Aná ...

Stánky

Hudba a text: Jan & František Nedvěd

^DÚ-^Gú^Dú^Gmú^Dú..^A7
U ^Dstánků na ^Glevnou krásu,^Dpostávaj a ^Gmismějou se času
^Ds cigaretou a ^A7s holkou, co nemá kam jít.^D
Skleniček pár a ^Gpár tahů z trávy, ^Duteče den jak ^Gmivečerní zprávy
^Dneuměj žít a ^A7bouřej se a neposlouchaj.^D
Jen ^Gzahlídli svět, ^A7maj na duši vrásky tak ^Dmálo je, ^Gmimálo je lásky
zt^Dracená víra ^A7hrozny z vinic neposbírá.^D
U ^Dstánků na ^Glevnou krásu, ^Dpostávaj a ^Gmize slov a hlasů
^Dpoznávaj ^A7jak málo jsme jim stačili dát.^D
U ^Dstánků na ^Glevnou krásu,^Dpostávaj a ^Gmismějou se času
^Ds cigaretou a ^A7s holkou, co nemá kam jít.^D
Jen ^Gzahlídli svět, ^A7maj na duši vrásky tak ^Dmálo je, ^Gmimálo je lásky
zt^Dracená víra ^A7hrozny z vinic neposbírá.^D

Sydney

Hudba a text: František Nedvěd

^DNejhorší je ^Gloučení ^Emiu domovních ^Adveří. ^DJedenkrát tě ^Gopouštím ^Eminastokrát ti ^Avěřím.
Zase ^F#mislyším plachá slůvka co mi ^Hmišeptáš ^Gpotají. ^DA jedny ruce ^Adruhé hleda^Djí. ^A
DJsi můj pláč a ^Gjsi můj smích, ^Emijsi můj přístav ^Aklidný. ^DPo mých zádech ^Gspálených, ^Emiteď slunce píše ^ASYDNEY.
Jako ^F#mislaný mořský písek co mi ^Hmiv očích zůstá^Gvá. ^DJsi pořád ^Ase mnou lásko ^Dmá.
^ASuchý lístek z eukalyptu ^Dpadá na můj práh, ^Aza noci si ^Ghledám Jižní ^Dkříž.
^AModrá hejna štíhlých ryb tu ^Hmiskáčou po vl^Gnách, ^Dkormoráni ^Aletí k nebi ^Dblíž. ^A
DVe snách za mnou ^Gpřiplouváš, ^Emivelkou bílou ^Alodí. ^DPůjdem spolu ^Gdržet stráž ^Emina skalnatý ^Abřeh.
Budem ^F#miz útesu se dívat, jak se ^Hmiměsto probou ^Gzí ^Da ty budeš ^Ase mnou v zemi ^Dsnů.
^ASuchý lístek z eukalyptu ^Dpadá na můj práh, ^Aza noci si ^Ghledám Jižní ^Dkříž.
^DJedenkrát tě ^Gopouštím ^Eminastokrát ti ^Avěřím.
Zase ^F#mislyším plachá slůvka co mi ^Hmišeptáš ^Gpotají.
||: ^DA jedny ruce ^Adruhé hleda^Djí.  :||

Tam u nebeských bran

Hudba a text: Annie Rattlesnake
Český text: Michal Tučný

E, A, E, H
 ^AMěl jsem ^Erád pár písní v nich jsem ^Hžil, cesty toulavý ty o kterých jsem ^Esnil.
S vlídnou ^Atmou když v letě kráj šel ^Espát, ^Apoznal ^Ejsem že ^Htenhle svět mám ^Erád.
^ABez řečí ^Ejsem každou práci ^Hvzal, a mněl problémy že málem jsem to ^Evzdal.
Po každé ^Ajsem vstal a skoušel ^Ejít, ^Apro tu ^Ečest že ^Hsměl jsem vámi ^Ežít.

^AMěl jsem ^Hrád stín stro^Amů, říčný ^Eproud. ^AŠtíty ^Hhor co nej^Adou překle^Enout.
Krásněj^Aší svět vůbec nehle^Edám, ^Ato řeknu ^Evám, ^Htam u nebeských ^Ebran.

E, A, E, H
^ADětský ^Esmích a vlání konský ^Hhřív. Něco moudrých vět co měl jsem znát už ^Edřív.
Slunce ^Azář když hřála do mých ^Ezad, ^Apoznal ^Ejsem že ^Htenhle svět mám ^Erád

||: ^AMěl jsem ^Hrád stín stro^Amů, říčný ^Eproud. ^AŠtíty ^Hhor co nej^Adou překle^Enout.
Krásněj^Aší svět vůbec nehle^Edám, ^Ato řeknu ^Evám, ^Htam u nebeských ^Ebran. :||
^ATo řeknu ^Evám, ^Htam u nebeských ^Ebran.

Tisíc mil

Hudba: Hedy West, J.Plante
Český text: Ivo Fischer

V ^Gnohách mám už tisíc ^Emimil stopy ^Amidéšť a vítr ^Csmyl a můj ^Amikůň i já jsme ^D7cestou znave^Gní.
Těch tisíc ^Gmil těch tisíc ^Emimil má jeden ^Amisměr a jeden ^Ccíl bílej ^Amidům to malý ^D7bílý stave^Gní.

Je tam stráň a příkrej sráz modrá tůň a bobří hráz táta s mámou kteří věřej dětskejm snům.
Těch tisíc mil těch tisíc mil má jeden směr a jeden cíl, jeden cíl ten starej známej bílej dům.

V nohách mám už tisíc mil teď mi zbejvá jen pár chvil cestu znám a ta se tam k nám nemění.
Těch tisíc mil těch tisíc mil a jeden směr a jeden cíl bílej dům to malý bílý stavení.

Kousek dál a já to vím uvidím už stoupat dým šikmej štít střechy čnít k nebesům.
||: Těch tisíc mil těch tisíc mil a jeden směr a jeden cíl, jeden cíl ten starej známej bílej dům. :||

Trh ve Scarborough

Hudba: Anglická balada
Český text: D. Vančura
Úprava: J. Tichota

^AmiPříteli, máš do ^GScarborough ^Amijít,^Cdobře ^Amivím, že půj^Ddeš tam ^Amirád, tam dívku ^Cnajdi na Market ^GStreet, ^Amico chtěla ^Ddřív ^Fmou ^Gženou se ^Amistát.

Vzkaž jí, ať šátek začne mi šít, za jehlu rýč však smí jenom brát a místo příze měsíční svit, bude-li chtít mou ženou se stát.

Až přijde máj a zavoní zem, šátek v písku přikaž jí prát a ždímat v kvítku jabloňovém, bude-li chtít mou ženou se stát.

Z vrkočů svých ať uplete člun, v něm se může na cestu dát, s tím šátkem pak ať vejde v můj dům, bude-li chtít mou ženou se stát.

Kde útes ční nad přívaly vln, zorej dva sáhy pro růží sad, za pluh ať slouží šípkový trn, budeš-li chtít mým mužem se stát.

Osej ten sad a slzou jej skrop, choď těm růžím na loutnu hrát, až začnou kvést, tak srpu se chop, budeš-li chtít mým mužem se stát.

Z trní si lůžko zhotovit dej, druhé z růží pro mě nech stlát, ||: jen pýchy své a Boha se ptej, proč nechci víc tvou ženou se stát. :||